Start-upová generace, která odmítá čekat
V posledních dvou letech se v evropských i českých technologických centrech formuje nová generace zakladatelů, kteří od prvního dne přemýšlejí globálně. Zatímco předchozí dekáda se nesla ve znamení postupného růstu a opatrné expanze, dnešní zakladatelé testují své produkty v zahraničí už během prvních měsíců existence firmy. Podle dat analytických společností je až 63 % nových technologických projektů navrženo jako tzv. „born-global“ – od začátku optimalizovaných pro mezinárodní škálování.
Mladí inovátoři využívají výhod digitalizace, dostupnosti rizikového kapitálu a výrazně levnějších nástrojů pro rychlou tvorbu produktů. Díky tomu se už v rané fázi dostávají na trhy, kde dříve dominovaly jen kapitálově silné společnosti. Odhodlaná strategie přináší rychlejší validaci a zároveň vyšší riziko. Podle investorů se však právě v této dynamice rodí nové evropské hvězdy technologické scény.
Jak zakladatelé přemýšlejí o globální expanzi
Typický přístup dnešních startupistů je výrazně pragmatičtější než v minulosti. Místo budování velkých týmů na domácí půdě se soustředí na flexibilitu, virtuální spolupráci a budování partnerství v cílových regionech. Výraznou roli hraje i proměna podnikatelského vzdělávání – stále více studentů zakládá firmy ještě během studia a jejich první cílový trh není domovský stát, ale USA nebo jihovýchodní Asie.
Výrazným fenoménem je také posun ve vnímání rizik. Zakladatelé do 30 let věku deklarují, že jsou ochotni podstoupit mnohem agresivnější expanzi, protože pracují s jiným časovým horizontem a rychlejší iterací produktu. Objevuje se i fenomén „rychlých misí“ – krátkých, intenzivních pobytů v klíčových metropolích, během nichž zakladatelé validují poptávku a navazují kontakty bez nutnosti trvalého přesunu.
Investoři mění priority
Rizikový kapitál sleduje tuto proměnu velmi pozorně. Fondy, které ještě před pár lety preferovaly ověřené lokální růsty, nyní aktivně vyhledávají týmy s globální ambicí už v pre-seed fázi. Investoři potvrzují, že rozhodující není velikost trhu, ale schopnost zakladatele adaptovat produkt během prvních interakcí se zákazníky.
Zajímavostí je, že globální expanze často nevychází z technologicky nejsložitějších projektů. Naopak – úspěch mají i jednoduchá řešení, pokud dokážou rychle reagovat na specifické potřeby různých regionů. Tento trend je patrný například v oblasti fintechu, vzdělávacích technologií nebo klimatických inovací, kde existují obrovské rozdíly mezi jednotlivými trhy, ale zároveň i globální poptávka po škálovatelných nápadech.
České firmy se učí hrát světovou ligu
V Česku se objevuje stále více zakladatelů, kteří se nebojí postavit vedle amerických nebo izraelských competitorů. Podpora akcelerátorů, státních programů i mezinárodních inkubátorů posouvá hranice toho, co je pro mladé inovátory dosažitelné. Ekosystém kolem pražských a brněnských technologických center vytváří prostředí, kde je globalizace považována za přirozenou součást strategie, nikoli za vzdálený cíl.
Podle expertů právě tato generace může během příštích pěti let proměnit vnímání českých firem na světových trzích. Už nyní je patrné, že nové startupy sbírají první zahraniční investice podstatně rychleji než jejich předchůdci.
Detaily, které dokreslují nový trend
Zakladatelé stále častěji uvádějí, že při expanzi využívají neformální mezinárodní komunity a diaspora network – sítě krajanů působících v globálních centrech. Tyto „neviditelné mosty“ se stávají zásadní konkurenční výhodou, díky níž mohou startupy získat první zákazníky, partnery i mentory. Zároveň se objevuje nový fenomén: vysoce kvalifikovaní profesionálové pracují pro české startupy z různých koutů světa a pomáhají jim testovat produkty v reálném prostředí.
Další zajímavostí je, že stále více firem zakládá právní entity v zahraničí ještě před vznikem prvního produktu. Tato praxe byla dříve běžná u amerických startupů, nyní ji ale adoptují i evropské týmy, aby získaly lepší přístup k investorům a snížily bariéry vstupu na globální trhy.
